• Od: ZázrakyVědy.cz

    Z kategorie: ZAJÍMAVOSTI

    Publikováno: 22. 11. 2018 | 14:06

Po třicítce se s naším hudebním vkusem stane cosi podivného

Říkáte si, proč rodiče stále poslouchají staré hity Goťáka, nedají dopustit na Elvise, proč se utápějí v nostalgii u Michala Davida? Copak je moderní hudba nezajímá, nejsou schopni jí pochopit? Nedávný výzkum streamovací služby Deezer dal překvapivou odpověď.

Deezer se ve svém dotazníkovém šetření zeptal tisícovky svých uživatelů na jejich hudební preference a na další věci, které formují jejich zvyk poslouchat hudbu. Z výsledku vyplývá, že po třicítce u velké většiny lidí dojde k jakési „hudební paralýze“. Přestanou vyhledávat nové interprety a umělce a drží se pouze toho, co dobře znají z minulosti.

Naopak věk, kdy člověk doslova prahne po nové hudbě a je otevřen novým možnostem, je kolem čtyřiadvacátého roku života. Tam éra objevování hudby vrcholí. V tomto věku 75 procent respondentů uvedlo, že poslouchají 10 a více nových skladeb týdně. Naopak v pozdějším věku lidé přiznávají, že zabíhají do jakési rutiny a nejsou schopní přestat poslouchat stále dokola ty samé interprety a skladby.

Tyto závěry ovšem potvrzují i vědci, kteří pro ně navíc mají i svá vysvětlení. Souvisí to podle nich s tím, jak moc je člověk otevřen novým zážitkům. Teenageři jsou v tomto směru nejotevřenější, po dvacátém roce křivka pomalu klesá a po třicítce se pokles stává strmějším. A Seth Stephens-Davidowitz, datový analytik k tomu dodává, že nejstreamovanější songy v osobním playlistu jsou většinou ty z 11-14 roku života člověka. Pak není divu, že lidé poslouchají songy, které byly na špičkách hitparád, když oni sami chodili sotva na střední školu. Právě v tomto období je člověk také nejvíce ovlivňován hudbou kolem sebe. Je to i námět hovorů a patří to k dobré socializaci mít přehled o hudbě. Třicátníci se o hudbě zdaleka nebaví tolik, jako teenageři. To vše jsou jasné důkazy, že nejpozději kolem třicítky se začneme nové hudbě uzavírat. Ostatně při pohledu na to, co hrají tuzemská rádia, se nám tato teorie znovu potvrzuje. I manageři rádií jsou si vědomi, že velká většina jejich posluchačů nestojí o hledání nových skladeb nebo hledání alternativ, ale chtějí slyšet songy ze svého dětství. Zdá se, že tento trend je nevratný a nedá se s ním příliš mnoho dělat. Samozřejmě existují výjimky a lidé, které zajímá nová hudba po celý život. Ale těch je bohužel menšina. 

DALŠÍ ČLÁNEK: