• Od: Tomáš Chalupa

    Z kategorie: VĚDECKÉ TEORIE

    Publikováno: 19. 11. 2018 | 14:20

Souvisí osmičky a osudová výročí? Čeští historici sepsali knihu, která boří český dějinný mýtus

Badatelé z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity představili v minulém týdnu svoji novou knihu s názvem Osmičky: Osudová výročí českých a československých dějin končících na jednu číslici. Kolektiv deseti autorů ukazuje na významné události českých dějin, ale současně odmítá jejich zveličování, což se podle jejich názoru občas stává. Vznikl tak spíše mýtus, že osmička je pro český národ jakýmsi osudovým číslem, což není tak úplně pravda.

Letopočtům s číslicí osm na konci bývá v českém kontextu často přikládána výjimečná důležitost. Podle autorů knihy ale není na místě hledat takové souvislosti. „Většina z oněch velkých dat byla součástí mnohem rozsáhlejších politických či náboženských procesů, které Evropu v posledním tisíciletí postihovaly, a lze tak jen stěží hovořit o nějaké mimořádné osudovosti. Z tohoto pohledu je většina oněch „osmiček“ náhodných, rozumějme, stalo se něco, co se vlastně stát muselo,“ říká Libor Jan, vedoucí Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a také vedoucí autorského týmu.

Spolu se svými kolegy se Jan v knize nezabývá jen tolik populárními osmičkovými výročími z moderních dějin, ale jde mnohem hlouběji do minulosti. Kniha začíná rokem  1158, kdy byl korunován kníže Vladislav II., který dostal jako druhý Přemyslovec královskou hodnost. Pokračují rokem 1278 a smrtí Přemysla Otakara II., tehdy nejmocnějšího středoevropského panovníka. Následují léta 1348 a 1378 navázaná na osobnost Karla IV, rok 1458 věnovaný sjednotiteli tehdejšího území Jiřímu z Poděbrad a rok 1618 spjatý s pražskou defenestrací a českým povstáním jako počátkem evropské krize. V knize ale samozřejmě nemohou chybět rozbory zásadních historických událostí z let 1848, 1918, 1938, 1948 a 1968.

Autoři publikace připouští, že jde o milníky, a proto se je snaží populární formou přiblížit a uvažovat nad nimi z dnešního pohledu. „Interpretace těchto událostí tvoří pevnou součást našeho národního vědomí. V minulých dobách se ale mnohé z nich více či méně mytizovaly nebo různými způsoby politicky využívaly. My jsme se je snažili hodnotit bez těchto mytizací a manipulací,“ dodává Jan.

DALŠÍ ČLÁNEK: