• Od: ZázrakyVědy.cz

    Z kategorie: VĚDECKÉ TEORIE

    Publikováno: 17. 10. 2018 | 10:47

Vědci rozluštili dědičný genom pšenice, výrazně s problémem pomohli Češi

Přečtení dědičné informace pšenice se dlouho považovalo za nemožné. Genom této klíčové plodiny pro výživu lidstva je totiž enormně veliký a složitost dědičné informace pšenice je pětkrát větší než například u člověka. Genom pšenice se skládá ze tří navzájem podobných subgenomů. Většina genomu je tvořena mnohokrát se opakujícími úseky DNA. Klíčem k rozluštění genomu byla metoda, kterou vyvinuli vědci v Olomouci. A jsou jediní na světě, kteří jí používají.

Výzkum genomu pšenice byl postaven na metodě třídění chromozomů pomocí průtokové cytometrie. „Tento postup umožnil rozdělit velkou a složitou dědičnou informaci na menší části – chromozomy, což velmi zjednodušilo čtení DNA a následné uspořádání přečtených úseků. Naše laboratoř tak dodávala DNA jednotlivých chromozomů spolupracujícím laboratořím v různých částech světa. Získali jsme celý a velmi přesný text dědičné informace pšenice,“ uvedl vedoucí Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB a vědecký ředitel CRH Jaroslav Doležel. Podle něj nyní vědci znají sekvence všech 21 chromozomů pšenice, přesné umístění 107 891 genů a více než čtyř milionů molekulárních markerů.

Genom pšenice seté, jedné z nejvýznamnějších zemědělských plodin, je tak i díky olomouckým vědcům z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR konečně rozluštěn. O získání velmi přesné referenční sekvence genomu informovalo Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu pšenice (IWGSC) v článku v časopise Science. Objev usnadní a zefektivní proces šlechtění nových odrůd pšenice s vyššími výnosy a větší odolností vůči nepříznivým vlivům vnějšího prostředí. Díky podrobné znalosti dědičné informace totiž mohou nyní šlechtitelé rychleji identifikovat geny odpovídající za výnos, kvalitu zrna, odolnost vůči chorobám a škůdcům a také geny umožňující lépe překonávat období sucha. V budoucnu bude mít výsledek velký význam při využívání nových metod genetických modifikací.

DALŠÍ ČLÁNEK: