• Od: ZázrakyVědy.cz

    Z kategorie: VĚDECKÉ TEORIE

    Publikováno: 23. 10. 2018 | 14:23

Vědci vynalezli speciální algoritmus, který z facebookových statusů umí odhalit duševní poruchy

Vědci z Brookovy univerzity v Pennsylvánii provedli analýzu 1200 facebookových profilů a také analyzovali zdravotní karty jejich uživatelů. Cílem bylo zjistit, zda je možné v projevech na sociálních sítích odhalit duševní problémy a poruchy.

Vědci pomocí speciálního algoritmu sledovali výskyt slov jako „slzy“ nebo „pocity“. Vycházeli z názoru, že to, co vyjadřují lidé na sociálních sítí, mohou být symptomy probíhajících duševních nemocí. Bylo potřeba najít „klíčová slova“, která by k těmto nemocem odkazovala.

Zjistili, že těmito slovy mohou být právě ona zmíněná slova, pokud k nim patří zájmeno já nebo mě. „Tato oblast je relativně nedotčená v porovnání s biopsychologickými symptomy nemocí. Pokud se podíváte na takové věci, jako je deprese, posttraumatická stresová porucha nebo úzkosti, pak zjistíte, že mnoho signálů najdete v digitálním vyjádření lidí na sociálních sítích,“ říká Andrew Schwartz, vedoucí výzkumného týmu.

Velmi dobře lze z facebookových statusů detekovat například deprese. Těžko tam naopak hledat informace o kožních onemocněních nebo třeba cukrovce. Ve studovaných záznamech bylo 114 lidí s diagnostikovanou depresí. Vědci se proto zaměřili na ně a hledali informace na sociálních sítích. Zkoumali, zda jejich statusy neobsahují klíčová slova, která by na tyto nemoci odkazovala.

Pokud taková slova identifikovali, pak porovnávali četnost jejich výskytu oproti statusům zdravých lidí. Protože pouze pokud by byl nalezen signifikantní rozdíl, znamenalo by to, že metoda je správná a funkční. Tento rozdíl se skutečně podařilo najít. Vědcům se dokonce podařilo na základě facebookových statusů rozpoznat nemoc dříve, než byla následně diagnostikována lékařem a zapsána do lékařské dokumentace. Celý proces se tak podařilo evaluovat a ukázal se jako velmi užitečný. „Lidé vnímají často sociální sítě jako něco, co nepřispívá duševnímu zdraví. Nyní ale vidíme, že je to současně užitečný nástroj pro diagnostiku duševních poruch,“ dodává Schwartz.

DALŠÍ ČLÁNEK: