• Od: Tomáš Chalupa

    Z kategorie: NOVÉ OBJEVY

    Publikováno: 1. 11. 2018 | 14:06

Vědci z Česka našli v řasách geny, které kdysi umožnily rostlinám kolonizovat souš

Výstup rostlin z vody na souš byl pro vývoj naší planety a života na ní zcela zásadní. Díky tomuto evolučnímu kroku se mohl postupně život na souši rozvinout do své bohaté podoby. Čeští vědci rozluštili genom sladkovodní řasy parožnatky. Ukázalo se, že mají řadu podobností se suchozemskými rostlinami.

O kolonizaci souše vodními rostlinami máme první doklady ze spodního siluru, tedy z doby před 430 miliony lety, z níž pochází i převratný nález nejstaršího druhu suchozemské rostliny Cooksonia barrandei od Loděnic u Berouna.  A přechodu rostlin na souš se dotýká i odborný v prestižním biologickém časopise Cell, jehož autoři jsou vědci z Přírodovědecké fakulty UK. Článek oznamuje přečtení genomu sladkovodní řasy parožnatky, latinsky Chara braunii a nabízí také interpretace toho, což lze z těchto genů vyčíst.

Řasu parožnatku vědci nevybrali náhodou. Jde o nejsložitější řasu skupiny Charophyta, kterou botanici považují za sesterskou skupinu všech suchozemských rostlin. „Obě linie se oddělily asi před 500 miliony let,” vysvětluje prof. Stefan Rensing z univerzity v Marburgu.  Srovnání genomů parožnatky a suchozemských rostlin umožní identifikovat genetické změny, k nimž došlo, když rostliny kolonizovaly souš. „Naše data ukazují, že geny, které byly dříve považovány ze typické pro suchozemské rostliny, lze nalézt i u těchto řas. Řada znaků se tedy vyvinula ještě před tím, než samotné suchozemské rostliny vůbec existovaly,“ popisuje Rensing.

Vědecký tým se zabýval geny, které v rostlině zajišťují tok auxinu, klíčového hormonu, jenž řídí vývoj kořenů či listů. „Nejdůležitější z nich, gen PIN, je u řas jediný, ale u rostlin v několika verzích s odlišnými rolemi, což souvisí se složitostí rostlin. A my nalezli podobné rozrůznění genů PIN i u parožnatky. Ale došlo k němu nezávisle na rostlinách, stejně jako nezávisle vzniklo složité těla parožnatek. Parožnatky totiž nejsou přímými předchůdci rostlin. Obě linie se samostatně vyčlenily ze širší skupiny jednodušších řas, ale naše výsledky ukazují pozoruhodnou věc, že u obou je auxin důležitý pro formování těla, ačkoliv se jeho uplatnění rozvíjelo dvěma svébytnými způsoby,” vysvětluje Stanislav Vosolsobě z katedry experimentální biologie rostlin Karlovy univerzity.

 Podle něj výsledky ukazují, že evoluce, a to nejen u rostlin, nešla vždy jednou nejpřímější cestou, ale spíše se vydala bezpočtem různých, někdy však souběžných uliček.

DALŠÍ ČLÁNEK: